Foukací zábava
I vzhledem k relativně jednoduché výrobě a dostupnosti materiálu byla od pradávna velice rozšířeným hudebním nástrojem. Je tedy jedním z nejstarších kulturních instrumentů na světě. Již za dávných dob svým pískotem sloužila k rozjímání, meditaci, zaháněla stesk. Kdo by neznal mnohé malby do píšťalek foukajících pastevců, jenž svou samotu sdělují svému stádu? Nebo třeba slavný Krysař, kde by bez ní byl? Velmi pravděpodobně se z ní vyvinuly další formy dechových nástrojů. Nejblíže těm klasickým pak zůstaly různé formy fléten.
Zdravě se bavit
Hudební nástroje jsou obecně pojeny s kladným účinkem pro duševní zdraví. Ne náhodou bývají často zmiňována spojení jako „hudba léčí“, muziko-terapie“ a tak podobně. U těch, co dují do hudebních instrumentů dechových, však hovoříme o dalším rozměru. Tím není nic jiného, než procvičování si dechu, respektive práce s ním. Proto například zobcová flétna bývá lékaři doporučována dětem, u kterých hrozí náchylnost k slabosti, respektive nemocem dýchacích cest.
Druhy
Rozhodnete-li se propískat k dobré náladě a zdravým dýchacím cestám, můžete vybírat z několika typů rezonátorů. U nás patři mezi nejčastěji zastoupené tyto:
• Zobcová
nejvíce podobná klasickým píšťalám, ze kterých vzešla. Má hodně poddruhů, ty se člení dle rozsahu tónů, jež na ně lze vyloučit.
• Příčná
užívá se zejména v hudbě symfonické, z jiných stylů hlavně v jazzu.
• Panova
na rozdíl od výše zmiňovaných typů, jde u panovy flétny spíše o „shluk rourek“. Jde povětšinou o rákosové či bambusové píšťaly, z nichž každá vyluzuje jiný tón, hráč potom tvoří melodii nikoli zdvíháním prstů, ale střídavým foukáním do jednotlivých rezonátorů.
Pokud přemýšlíte o vhodném hudebním nástroji pro Vaše dítě či dokonce pro sebe, vězte, že zapískání si není vůbec špatnou volbou. Koneckonců, i praktičnost je zde nabíledni. Kdo myslíte, že je na tom ohledně přenášení svého instrumentu lépe – bubeník nebo flétnista?