Předkřesťanská mytologie
Slovanská, severská, řecká a mnoho dalších mytologií. Vznikala jako snaha vysvětlit si přírodní zákonitost a svět kolem nás. Za nějakou dobu je však vystřídala jiná náboženství, u nás konkrétně křesťanství. Písemné prameny o tomto náboženství bohužel moc nejsou, protože většina písařů přešla ke křesťanství.
Jedná se o polyteismus čili víru ve více božstev. Další zajímavostí je, že tyto představy nikdy nebyly sjednoceny. Dělení bylo pravděpodobně na ruské a polabské ale mohlo jich být mnohem víc.
Perun je jedním z bohů, ve kterého věřili všichni Slované. Je to bůh blesků a hromů podobný například severskému Thorovi nebo řeckému Diovi. Říká se, že pevnou rukou vládl ostatním bohům
Veles se považuje za vládce podsvětí. Představa podsvětí není vůbec podobná představě pekla, která se vám nejspíš vybavila. Slované si podsvětí představovali jako velkou louku, kde se pasou duše. Mimo to je také bohem magie, věštění a básnictví. Podle pověstí se Veles a Perun nepřátelili kvůli krádeži Perunova syna. Takto si Slované představovali střídání období sucha (krádež Perunova syna, která se stále opakuje)
Mokoš představuje vlhkost, plodnosti a úrodnosti. Označuje se jako za “matku” a modlily se k ní hlavně ženy. Dostávalo se jí veliké úcty a byla ztotožňována se Zemí. Například tráva byla vnímána jako Mokošiny vlasy.
Morana, či smrtka je chápána jako smrt či zima. Starý zvyk, který se dochoval do dnes, je vynášení Morany na jaře. Zhotoví se její maketa ze slámy a ta se hodí do řeky, což symbolizuje konec zimy. Dále se považuje jako matka všech démonů.
Moranina sestra Vesna je krásné zosobnění jara. Vesna zahání svou sestru, a přitom sebou přináší úrodu a zeleň.
Za stvořitele světa je považován Svarog. Dále se m přisuzuje role nebeského kováře, patrona ohně a slunce a tepla. Je považován za prvního zákonodárce, například zrušil mnohoženství.