Pletivovému plotu bych dal přednost i dnes
Mnoho let jsem bydlel v malebné obci, jejíž součástí byla svérázná architektura. Šlo o nově postavené domy po druhé světové válce, které se nacházely na zahradních pozemcích. Každý z nich byl oplocen drátěným pletivem, přičemž v přední části domů bylo pletivo velmi nízké. Sloupky na plot v podobě kovových trubek byly zabetonované do betonového soklu a pletivo doplňovala nízká vstupní branka. Já osobně jsem toto řešení vnímal jako velice vzdušné a zároveň atraktivní. A byl jsem moc rád, že domy nebyly oplocené vysokými zdmi či jinými kovovými konstrukcemi.
Jedinou nevýhodou tohoto řešení byla technická údržba plotu. Pletivo bylo zhotovené sice z pozinkované oceli, ale ta vyžadovala alespoň občasné nátěry. V současné době se však pletivo vyrábí i potažené plastem a to se již natírat nemusí. Kdybych v tomto domě bydlel i dnes, rozhodně bych jej neoplocoval jiným způsobem, ale zůstal bych věrný tomu stávajícímu typu oplocení. Jiní lidé v obci to ale tak neviděli. Po sametové revoluci si začali stavět vlastní ploty podle svého, což dle mého názoru docela necitlivě narušilo ráz celé obce.
Když se dnes tudy projdu jednou z ulic a zaměřím se na ploty u chodníků, jeden plot je dřevěný a je celý bílý se svislými plotovkami, druhý je také dřevěný, ale s vodorovnými plotovkami, třetí má pletivo vsazené do kovového rámu, čtvrtý má dřevěné plotovky v červenohnědé barvě, další plot je kombinací kovových mříží a zděného soklu atd. Je to takový paskvil seskupení mnoha variant oplocení a divím se lidem v obci, že se nedohodnou na jednotném vkusném řešení. I přesto, že se dnes vyrábí mnoho možností oplocení pozemků, vnímám pletivové ploty se sloupky na plot 2m jako stálici, která nabízí velmi pohledné i praktické řešení ohraničení pozemku u rodinných domů, rekreačních nemovitostí, technických staveb, parkovišť a mnoha dalších objektů.
